Neolit

Neolit (mladší doba kamenná) je období pravěku, v němž lidé začali pěstovat rostliny, chovat zvířata, žít trvale v osadách a vyrábět keramiku a broušené kamenné nástroje. Na Předním východě začal kolem 10. tisíciletí př. n. l., do střední Evropy dorazil zemědělskými migranty z Anatolie kolem roku 5500 př. n. l. a skončil v každém regionu jindy, obvykle nástupem měděných a později bronzových předmětů.¹³⁴ Proměna, kterou archeologie od Vere Gordona Childea nazývá neolitickou revolucí, byla ve skutečnosti pomalý proces trvající tisíciletí, který položil základy vsí, měst, majetkové nerovnosti i válek.²³² V českých zemích neolit začíná příchodem nositelů kultury s lineární keramikou a trvá přibližně do přelomu 5. a 4. tisíciletí př. n. l.; zanechal po sobě dlouhé domy, rondely i první pohřebiště.⁵²²

Neolit stručně

Slovo „neolit“ označuje především způsob života, nikoli jednotné datum. Neolitem se nazývají společnosti, které si potravu už převážně sami vyráběly: pěstovaly obilniny a luštěniny, chovaly ovce, kozy, skot a prasata a kvůli polím a stádům se usazovaly. Kvůli tomu se objevují trvalé domy, zásobní jámy, keramické nádoby, mlýnky na obilí a broušené kamenné sekery. Protože zemědělství vzniklo v různých částech světa v různých dobách, neolit nezačíná ani nekončí všude stejně.¹³⁴

• Kdy: na Předním východě od cca 10. tisíciletí př. n. l., v jihovýchodní Evropě od 7. tisíciletí př. n. l., ve střední Evropě od cca 5500 př. n. l.;
• Kde vznikl: v Úrodném půlměsíci (Levanta, jihovýchodní Anatolie, Zagros), nezávisle také v Číně, na Nové Guineji, v Mezoamerice, v Andách, v Africe jižně od Sahary a ve východní části Severní Ameriky;
• Co se změnilo: zemědělství, domestikace zvířat, usedlý život, keramika, tkaní, broušené nástroje, první monumentální stavby;
• Cena změny: horší zdraví, rostoucí nemocnost, nerovnost, organizované násilí;
• V Česku: příchod prvních zemědělců kolem roku 5500 př. n. l., dlouhé domy kultury s lineární keramikou, rondely, těžba amfibolitu v Jizerských horách;
• Jak skončil: nástupem mědi (eneolit) a později bronzu, v každé oblasti jindy.

Neolit: kdy byl a jak dlouho trval

Na otázku, kdy byl neolit, nelze odpovědět jedním číslem. Je to období definované způsobem obživy a technologií a ty se šířily pomalu a v různých oblastech. Obecně lze říct, že neolit trval od přibližně 10 000 př. n. l. do 2000 př. n. l., ale tento rozsah platí pro svět jako celek, nikoli pro žádný konkrétní region.³

• Přední východ (Levanta, Anatolie): od cca 10 200 př. n. l. do doby měděné kolem 4500 př. n. l.;³
• Egypt: do zhruba roku 3150 př. n. l.;³
• jihovýchodní Evropa (Řecko, Balkán): od 7. tisíciletí př. n. l.;³³⁴
• střední Evropa: od cca 5500 př. n. l. do 5.–4. tisíciletí př. n. l., podle místní periodizace;¹⁵
• severozápadní Evropa a Skandinávie: od cca 4500–4000 př. n. l. do 3. a počátku 2. tisíciletí př. n. l.;³
• Čína: do zhruba roku 2000 př. n. l.³

Mladší doba kamenná: pojem a periodizace

Český název „mladší doba kamenná“ je přesným překladem staršího rozdělení doby kamenné na tři části. Nejstarší je paleolit (starší doba kamenná), po něm následuje mezolit (střední doba kamenná) a neolit (mladší doba kamenná). Termín „neolitický“ zavedl v roce 1865 britský přírodovědec a politik John Lubbock ve své knize Pre-historic Times a odlišil jím vrstvy s broušenými kameny od starších vrstev s tesanými nástroji.³³

Pozor na to, že název „doba kamenná“ je zavádějící: kámen se používal i později a neolit se od starších období liší hlavně hospodářstvím, ne materiálem. Také se tradičně dělí na období bez keramiky (prekeramický neolit) a období s keramikou. Na Předním východě se rozlišuje prekeramický neolit A (PPNA, zhruba 10 000–8800 př. n. l.), prekeramický neolit B (PPNB, zhruba 8800–6500 př. n. l.) a následný keramický neolit.¹³

V českém prostředí se neolit tradičně dělí na tři stupně podle keramických kultur: starší neolit (kultura s lineární keramikou), střední neolit (kultura s vypíchanou keramikou) a mladší neolit (kultura s moravskou malovanou keramikou a lengyelská kultura, jejíž mladší fáze však podle některých autorů patří už do eneolitu). Přesné datování a hranice s eneolitem se u různých autorů liší.¹⁵⁷²²

Co předcházelo neolitu: paleolit a mezolit

Neolit nevznikl ze dne na den. Před ním lidé po desítky tisíc let, od pravěku, žili jako lovci a sběrači a většina vlastností, které se dříve přisuzovaly až neolitu, má mnohem starší kořeny. V Dolních Věstonicích na jižní Moravě lovci mamutů před zhruba 28 000 lety vypalovali z hlíny figurky, mezi nimi slavnou Věstonickou Venuši, a Dolní Věstonice a Pavlov patří k nejstarším dokladům tkaní. Nejstarší keramika na světě pochází z východní Asie a je stará řádově více než 15 000 let.²²³

Také zpracování obilovin není vynález neolitu: v lokalitě Ohalo II u Galilejského jezera, kde lidé žili před zhruba 23 000 lety, našli archeologové zbytky divokých obilovin, mlecí kameny a plevele typické pro obdělávanou půdu, což naznačuje, že lidé s pěstováním rostlin experimentovali tisíciletí před vznikem zemědělství.¹⁴³⁰

Přechodné období se v Evropě nazývá mezolit. Lovci a sběrači se po konci poslední doby ledové, tedy po roce 9700 př. n. l., přizpůsobili teplejšímu podnebí a lesům. Žili v menších skupinách, využívali řeky, jezera a pobřeží a v některých oblastech byli téměř usedlí. Právě s těmito mezolitickými populacemi se později setkali první zemědělci.¹¹⁵

Neolitická revoluce

Termín „neolitická revoluce“ zavedl australský archeolog Vere Gordon Childe, který v knize Man Makes Himself (1936) označil přechod k zemědělství za první z velkých revolucí lidských dějin (druhou byla „městská revoluce“). Pojem pochází z analogie s průmyslovou revolucí. Zemědělství podle Childea umožnilo hospodářský přebytek, a ten vedl ke specializaci řemesel, vzniku měst a státu.²³²

Proč zemědělství vzniklo

Příčiny jsou předmětem trvalých sporů a žádná z nich nevysvětluje všechno. Childe vycházel z teorie, že na konci doby ledové došlo k vysychání a lidé se stahovali k oázám, kde se soustředili s rostlinami a zvířaty („oázová teorie“). Pozdější výzkum ale ukázal, že podnebí bylo pestřejší a že zemědělství vznikalo také v oblastech, kde o vyschnutí nemohla být řeč.²

Dnes se zdůrazňuje několik faktorů současně. Po skončení doby ledové a krátkém ochlazení zvaném mladší dryas (zhruba před 12 900–11 700 lety) se klima otepluje a stabilizuje, což zvyšuje úrodnost divokých obilovin. Natufijská kultura v Levantě (asi 12 500–9500 př. n. l.) žila v polousedlých osadách, sklízela divoké obiloviny kamennými srpy a mlela je, a tak pro zemědělství vytvořila podmínky. Další teorie zdůrazňují růst počtu obyvatel a tlak na zdroje, společenskou soutěž (hostiny a prestiž), případně potřebu zásob, které bylo možné skladovat a zdaňovat.²¹²¹³

Byla to vůbec revoluce?

Historici a archeologové dnes pojem „revoluce“ často zpochybňují. Přechod trval tisíciletí a nešlo o jednorázovou událost, ale o postupné nahromadění změn v různých místech: pěstování rostlin je doloženo dávno před domestikací, domestikace trvala stovky až tisíce let a část lidí ještě dlouho kombinovala lov, sběr a zemědělství. Také se ukázalo, že početní růst populace často předcházel zemědělství, nikoli že by ho způsobilo.²³

Zároveň je pojem užitečný, protože vystihuje, jak zásadní důsledky přechod měl. Po neolitu už nešlo zpět: komunity závislé na polích a stádech rostly, zakládaly vsi, bránily půdu a vytvářely nerovnost. Pro mnoho historiků tak „neolitická revoluce“ zůstává praktickou zkratkou pro dlouhý proces, který změnil strukturu lidských společností.²⁴

Vznik zemědělství: kde a kdy

Zemědělství nevzniklo jednou, ale nezávisle na sobě nejméně v šesti až sedmi oblastech světa. Každé centrum mělo vlastní plodiny a zvířata, což je jeden z nejpřesvědčivějších důkazů, že šlo o odpověď na podobné podmínky, ne o šíření jednoho vynálezu.³

• Úrodný půlměsíc (Levanta, jihovýchodní Anatolie, severní Mezopotámie, Zagros): pšenice jednozrnka a dvouzrnka, ječmen, čočka, hrách, cizrna, len; ovce, kozy, skot, prasata. Nejstarší a nejlépe prozkoumané centrum, v 10.–8. tisíciletí př. n. l.;¹³
• Čína (povodí Žluté řeky a Jang-c’-ťiangu): proso a rýže, před zhruba 9000 lety, domestikace prasete;³
• Nová Guinea: kultivace tropických plodin, např. taro a banány, před 6000–9000 lety;³³⁶
• Mezoamerika: kukuřice (z divokého teosintu), fazole a tykve, v 5.–4. tisíciletí před dneškem;³
• Jižní Amerika (Andy a Amazonie): brambory, maniok, tykve;³
• Subsaharská Afrika: čirok a proso, před 5000–4000 lety;³
• východ Severní Ameriky: slunečnice, merlík a další místní plodiny.³

Domestikace rostlin a zvířat

Rostliny

Domestikace rostliny znamená, že se z divokého druhu vyšlechtila odrůda, která se bez člověka neumí rozmnožovat nebo se bez něj rozmnožuje hůře. U obilovin to byla například pevná osina klasu, která při sklizni neodpadává. Proces trval staletí, až tisíciletí. První „zakladatelské plodiny“ Úrodného půlměsíce tvořily pšenice jednozrnka a dvouzrnka, ječmen, čočka, hrách, vikev hořká, cizrna a len. Šlo o rostliny, které se snadno pěstovaly a skladovaly a doplňovaly se bílkovinami z luštěnin.³²

Zvířata

Prvním domestikovaným zvířetem byl pes, který se u lidí objevuje mnohem dříve než zemědělství, nejméně před 14 000 lety. Z hospodářských zvířat se jako první domestikovaly ovce a kozy (zhruba 9.–8. tisíciletí př. n. l.) v oblasti jihovýchodní Anatolie a Zagrosu, zhruba ve stejné době skot a prase. Zvířata dodávala maso, tuk a kůže a později také mléko, vlnu a tažnou sílu. Chov skotu byl pro neolit ve střední Evropě zvlášť charakteristický.^1254449

Využití mléka je jedním z nejzajímavějších neolitických zjištění. Analýzy zbytků tuků v keramice ukázaly, že se mléko zpracovávalo už v 7. tisíciletí př. n. l. v Anatolii a jihovýchodní Evropě. Archeologové našli v Polsku keramická síta z 6. tisíciletí př. n. l., která sloužila k oddělování tvarohu od syrovátky a jsou jedním z nejstarších dokladů sýrařství. Většina dospělých ale mléko ještě trávit nedokázala; schopnost tolerovat laktózu v dospělosti se v Evropě rozšířila až později.²⁸²⁹

Prekeramický neolit na Předním východě

Nejstarší neolitické osady vznikly na Předním východě ještě před zavedením keramiky. Lidé v nich stavěli domy z hlíny a kamene, pěstovali obiloviny, lovili a pomalu začínali chovat zvířata. Právě tady se pojí zemědělství s prvními stavbami, které nebyly jen obydlím.¹³

Jericho

Jericho v dnešním Palestinském území patří k nejznámějším neolitickým lokalitám světa. Osada s okrouhlými domy z nepálených cihel obsahovala v 9.–8. tisíciletí př. n. l. kamennou hradbu a kruhovou kamennou věž vysokou přes 8,5 metru s vnitřním schodištěm o 22 stupních. Kathleen Kenyonová ji datovala přibližně do roku 8000 př. n. l., radiokarbonová data uvádějí zhruba 8300–7800 př. n. l. Účel hradby se dodnes diskutuje: mohla chránit před záplavami (a erozí zemědělské půdy), věž mohla mít i obřadní funkci.¹¹

Göbekli Tepe

Göbekli Tepe v jihovýchodním Turecku objevil německý archeolog Klaus Schmidt, který tu vedl výzkum od roku 1995 do své smrti v roce 2014. Lokalita byla obývána zhruba od 9500 do 8000 př. n. l. a už v 10. tisíciletí př. n. l. na ní lidé, kteří stále byli převážně lovci a sběrači, stavěli kruhové svatyně ze vztyčených pilířů ve tvaru T zdobených reliéfy zvířat. Dosud byly odkryty čtyři kruhové objekty o průměru zhruba 10–30 metrů; geofyzikální průzkum naznačuje nejméně dvacet takových staveb a téměř dvě stě pilířů.⁹

Göbekli Tepe převrátil představu, že monumentální stavby mohly vzniknout až po zemědělství. Schmidt původně usuzoval, že šlo o rituální středisko lovců, kteří se tu scházeli, a že chrám předcházel osadě. Dnešní bádání zdůrazňuje, že rituální a běžné funkce se nevylučovaly: na lokalitě se našly také obytné objekty, nádrže na dešťovou vodu a více než sedm tisíc brusných kamenů na zpracování obilovin. V roce 2018 byla zapsána na Seznam světového dědictví UNESCO.⁹

Çatalhöyük

Çatalhöyük na jihu Anatolie byl osídlen zhruba v letech 7500–5600 př. n. l., s vrcholem kolem 7000 př. n. l. Objevil ho v roce 1958 britský archeolog James Mellaart a od roku 1993 do roku 2018 ho zkoumal tým Iana Hoddera. Domy z nepálených cihel stály těsně vedle sebe bez uliček; vstupovalo se do nich střechou po žebříku a střechy sloužily zároveň jako ulice. Své zemřelé pohřbívali pod podlahami domů. Odhady počtu obyvatel se snížily: dřívější odhady 5000–7000 lidí nahradil výpočet, podle něhož v době nejvyššího rozkvětu žilo na východním pahorku 600–800 obyvatel.¹⁰

Stěny domů zdobily malby a reliéfy zvířat, zejména praturů a supů. Nálezy hliněných figurek vedly Mellaarta k hypotéze o „bohyni matce“; z asi 2500 nalezených figurek je však většina zvířecích a jen 187 lidských a Hodderův tým pro kult jediné bohyně našel málo opor. Lokalita byla v roce 2012 zapsána na Seznam světového dědictví UNESCO.¹⁰

Další významná místa: Ain Ghazal, Mehrgarh

V jordánském Ain Ghazalu (zhruba od roku 7300 př. n. l.) se našly omítnuté lidské sochy, v pákistánském Mehrgarhu doklady pěstování ječmene a pšenice a chovu skotu, ovcí a koz na indickém subkontinentu; přesné datování Mehrgarhu se v literatuře liší. Obě lokality ukazují, že neolit na Předním východě nebyl jednotný a že se v různých regionech vyvíjel vlastní cestou.¹³⁷⁴⁷

Cesta zemědělství do Evropy

Na rozdíl od Přední Asie nevzniklo zemědělství v Evropě samostatně: zemědělské plodiny i zvířata sem přišly z Anatolie a Levanty. Cesta trvala několik tisíc let. Kolem roku 7000 př. n. l. byla neolitická společenství v Řecku a na Egejských ostrovech, v 7.–6. tisíciletí př. n. l. se zemědělství rozšířilo po Balkáně (kultura Starčevo–Körös–Criș), a od cca 5500 př. n. l. do střední Evropy.³³⁴

Dvě hlavní trasy: Dunaj a Středomoří

Zemědělství se šířilo dvěma hlavními cestami. Podél Dunaje a do Karpatské kotliny postupovali nositelé kultury s lineární keramikou, která se okolo roku 5500 př. n. l. objevila v Zadunají a během několika staletí se rozšířila od Paříže po Ukrajinu. Podél středomořského pobřeží se šířila kultura s kardiální keramikou, zdobenou otisky mušlí srdcovek (Cardium), zhruba v letech 6400–5500 př. n. l. Na východě Evropy, na území dnešního Rumunska, Moldavska a Ukrajiny, vznikla kolem 5300–2300 př. n. l. kultura Cucuteni–Trypilje.³⁶³⁵⁴⁸

Do Britských ostrovů se neolit dostal kolem roku 4100 př. n. l. s migrací zemědělců příbuzných neolitickým Iberům, do jižní Skandinávie přibližně ve stejné době prostřednictvím kultury nálevkovitých pohárů. V severozápadní Evropě se stavěly megalitické hrobky, v pozdějších tisíciletích také Stonehenge.^3192145

Migrace, nebo přenos myšlenek?

Celé 20. století archeologové polemizovali, zda zemědělství do Evropy přinesli migranti (difuzionistická teorie), nebo zda se šířilo jako nápad mezi domorodými lovci a sběrači (autochtonistická teorie). Rozhodla paleogenetika. Analýzy staré DNA z celé Evropy ukázaly, že první evropští zemědělci byli geneticky podobní obyvatelům Anatolie a že do Evropy přišli před zhruba 9000 lety v několika vlnách. Domorodé skupiny lovců a sběračů se s nimi smísily jen místně a v různé míře, a jejich podíl na genomu potomků se postupně zvyšoval.³¹⁵²⁶

Genetický obraz se ale nevyvíjel jednoduše. Další velká migrace přišla ze stepi: lidé kultury se šňůrovou keramikou v Německu odvozovali kolem 4500 let před dneškem zhruba 75 % původu od stepních jamníků. V Británii od doby kolem 2500 př. n. l. s nositeli kultury zvoncovitých pohárů došlo během několika set let k výměně zhruba 90 % genofondu. Stavitele Stonehenge, kteří byli potomky neolitických zemědělců z Anatolie, tak v dnešním genofondu Britů zastupuje jen menšina.^1212527

Technologie neolitu

Typickým neolitickým nástrojem je broušená kamenná sekera nebo tesla, která na rozdíl od tesaných paleolitických nástrojů dokázala bez zlomení porazit strom. Díky ní bylo možné kácet les na pole, stavět dlouhé domy a vydlabávat loďky z kmenů. Broušení kamene ale není vynález neolitu; broušené nástroje jsou známy z pozdějšího paleolitu.²³⁸

S usedlým životem souvisí keramika: nádoby na vaření, skladování a servírování, které v kočovném životě nebyly praktické. Pro archeology je keramika ukazatelem: tvary a výzdoba se měnily po generacích, a proto se podle ní dělí neolit na kultury a časové fáze (například kultura s lineární keramikou, vypíchanou keramikou nebo moravskou malovanou keramikou). Další důležité předměty jsou kamenné mlýnky a drtidla na obilí, srpy s křemennými čepelemi vsazenými do dřevěné rukojeti a tkalcovské závaží a přeslen na výrobu látek.¹²⁵

Neolit nebyl technologicky stagnující. Obchod s kvalitními surovinami (pazourek, rohovec, obsidián, amfibolit) zajišťoval komunitám nástroje, které si nemohly samy vyrobit, a v pozdním neolitu se začala zpracovávat také měď. Sídliště byla organizována, pole obhospodařována a lidé uměli plánovat sklizeň na celý rok.²³⁸

Život neolitického člověka

Domy a vesnice

První zemědělci žili v osadách o několika domech, někdy i ve větších sídlištích. Domy se stavěly z hlíny, kamene nebo dřeva a hlíny, podle místních podmínek. Ve střední Evropě jsou typické dlouhé domy, v nichž pod společnou střechou žila rodina i s dobytkem a zásobami. Vesnice vznikaly poblíž pramenů a úrodné půdy.¹⁵

Strava a zdraví

Zemědělská strava byla jednotvárnější než strava lovců a sběračů: hodně obilovin, luštěnin a mléčných výrobků, méně pestrých rostlin a masa. Kostry neolitických zemědělců ukazují častější zubní kazy, menší tělesnou výšku a výrazný nárůst infekčních nemocí. Příčinou bylo těsné soužití s dobytkem (nemoci se z nich přenášely na lidi), hromadění odpadu a méně pestrá strava. Dostatek jídla pro velké skupiny však přinesl rychlejší porodnost: tzv. neolitický demografický přechod zvýšil počet obyvatel a lidstvo během neolitu výrazně rostlo.²²⁰

Společnost, majetek a nerovnost

Zemědělství posílilo pojem majetku: pole, stáda, zásoby i dům, který se dědí. Z pohřbů je patrné, že už v neolitu existovaly rozdíly v postavení: někteří lidé byli pohřbeni s více předměty, jiní s žádnými, a například ve střední Evropě se v bohatších hrobech objevují předměty z dálkových surovin. Dělba práce a vliv žen se v literatuře posuzují rozdílně; starší představy o „matriarchátu“ archeologové dnes odmítají jako špatně doložené.²¹⁰

Násilí a války

Neolit dříve bývalo vykládán jako idylické období zemědělců, ale archeologie přinesla řadu dokladů násilí. V německém Talheimu bylo kolem roku 5000 př. n. l. v jedné jámě nalezeno 34 lidí (16 dětí a 18 dospělých), kteří byli zabiti údery kamenných tesel a několik z nich šípy; bez obranných zranění, což svědčí o útěku. V Schönecku-Kilianstädten bylo kolem téže doby zabito 26 dospělých i dětí a v Asparn-Schletz v Dolním Rakousku se podle českojazyčných zdrojů v příkopu našly pozůstatky více než dvou set lidí. Po roce 5000 př. n. l. se populace ve střední Evropě výrazně zmenšila a podle některých autorů k tomu přispěly i konflikty.³⁵⁶¹⁶

Víra, symboly a stavby

O náboženství neolitických lidí víme jen nepřímo. Jsou to stovky hliněných figurek, především v jihovýchodní Evropě a na Předním východě, plastické lebky v Jerichu a v Çatalhöyüku, kde se hlavy zemřelých odděleně pohřbívaly a někdy omítaly a zdobily, a také pohřební obřady a pohřbívání mrtvých pod podlahami domů. Čím dál více se objevují také stavby sloužící společnému shromažďování: nejstarší kruhové svatyně Göbekli Tepe, megalitické hrobky severní Evropy a středoevropské rondely.⁸⁹¹⁰

Monumentální stavby byly společným dílem velkých skupin a vyžadovaly organizaci, kterou archeologové dříve přisuzovali až státům. Stonehenge, jehož první příkop a val vznikly kolem roku 3100 př. n. l. a obrovské sarsenové kameny byly postaveny v letech 2600–2400 př. n. l., je dílem zemědělských společenství pozdního neolitu; s druidy a Kelty, jak se často tvrdí, nemá nic společného, protože ti žili o tisíce let později.²¹

Neolit v českých zemích

Do českých zemí přišlo zemědělství zhruba v polovině 6. tisíciletí př. n. l. a přinesli ho zemědělští migranti, kteří postupovali Dunajem a jeho přítoky. Osidlovali nejprve úrodné spraše na jižní Moravě a v povodí Labe a Vltavy; neolit je tak první období, kdy lidé zasáhli do krajiny trvale, kácením lesa a zakládáním polí.¹⁵

Kultura s lineární keramikou

Kultura s lineární keramikou (zkráceně LnK, německy Linearbandkeramik, LBK) byla první zemědělskou kulturou na území Česka. Nese jméno podle keramiky zdobené rytými liniemi, jejichž tvar se v čase proměňoval. Sídliště se obvykle nacházela na úrodných spraších do nadmořské výšky přibližně 350 metrů, poblíž vody, a nebyla opevněna. Hlavním typem stavby byl dlouhý dům, obvykle orientovaný přibližně ve směru severozápad–jihovýchod.⁵⁶

Lineární keramika zasáhla zhruba prostor od Dolního Rýna a severní Francie po Dněpr. Ve střední Evropě to je první a nejrozšířenější zemědělská kultura a její příchod se v genetické výbavě dnešních Čechů stále projevuje: podle českojazyčných zdrojů jde zhruba o třetinu genofondu, ačkoli odhady se liší podle metody.⁵⁶

Bylany: sídliště, které změnilo evropskou archeologii

Bylany u Kutné Hory objevil archeologický průzkum v 50. letech 20. století. Plošné odkryvy v letech 1955–1964 a 1966–1967 s doplňujícími sezonami do roku 2004 odkryly sedm hektarů z asi třiceti hektarů celého sídelního areálu, na kterých bylo zjištěno téměř 150 dlouhých domů kultury s lineární keramikou i stopy následné kultury s vypíchanou keramikou. Výzkum zahájil a vedl Bohumil Soudský, později Ivan Pavlů; šlo o první velký moderní odkryv sídliště s lineární keramikou. Pro svůj rozsah a délku patří mezi nejvýznamnější neolitické projekty v Evropě a pionýrsky využil počítačové zpracování nálezů.⁴¹⁴²

Soudský na základě bylanských nálezů (v nichž se rozlišuje 25 sídelních fází) usuzoval na cyklické, střídavé osídlení, tedy že zemědělci sídliště opakovaně přesouvali, pravděpodobně kvůli vyčerpání půdy. Novější práce, zejména britské archeobotanické studie Amy Bogaardové, naopak vyhodnocují jako nejpravděpodobnější model intenzivní zahradní obdělávání malých polí, z něhož plynou stabilnější osídlení a dlouhodobě udržitelné hospodaření. Spor, zda byli první zemědělci kočovní, nebo usedlí, tak zůstává otevřený.⁴¹⁴⁶

Vedrovice: pohřebiště prvních zemědělců

Vedrovice na Znojemsku patří k nejvýznamnějším neolitickým lokalitám na Moravě. Výzkum probíhal v letech 1961–2000 a odkryl dvě pohřebiště a sídliště obklopené příkopem. Pohřebiště na lokalitě Široká u lesa, zkoumané v letech 1975–1982, mělo 96 kosterních hrobů a patří k největším pohřebištím kultury s lineární keramikou ve střední Evropě. Patří k mála dlouhodobě a souvisle zkoumaným pohřebištím svého druhu v České republice a je důležitým pramenem pro poznání pohřebního ritu, společenského uspořádání i zdraví prvních zemědělců.³⁹

Kultura s vypíchanou keramikou

Po lineární keramice následovala zhruba od roku 5000 př. n. l. do roku 4400 př. n. l. kultura s vypíchanou keramikou, pojmenovaná podle vpichovaných dvojic ornamentů. Rozšířila se od východní Francie přes Německo, Rakousko a Polsko až do českých zemí. V Čechách je zdokumentována například na již zmíněných Bylanech, v Mšeně nebo u Jaroměře. V pozdní fázi vznikají rondely a poprvé se v Čechách objevuje i žárové pohřbívání, doložené v Bylanech a Miškovicích.⁷

Lengyelská kultura a moravská malovaná keramika

Na jižní Moravě se v mladším neolitu rozvinula kultura s moravskou malovanou keramikou, jejíž nádoby byly malovány bílou, červenou a žlutou barvou. Jejím nejznámějším sídlištěm je Těšetice-Kyjovice na Znojemsku, kde se od roku 1956 provádí systematický výzkum. Ve stejné době existovala v okolí lengyelská kultura, která souvisí s oblastí Podunají, a v Čechách jordanovská kultura.¹⁴⁰

Rondely

Rondely jsou kruhové objekty o průměru zhruba 30–210 metrů, obklopené jedním až třemi příkopy a dřevěnými palisádami. Mají většinou čtyři vstupy a uvnitř se nenacházejí trvalé domy, jen jámy, ohniště a zbytky pecí. Vznikly kolem roku 5000 př. n. l. v oblasti Podunají a rozšířily se od Maďarska přes Moravu a Čechy až do Bavorska a k Rýnu; dnes je známo přibližně 150 těchto staveb.⁸

Rondel v Těšeticích-Kyjovicích objevený a zkoumaný v 60. a 70. letech 20. století je podle odborné literatury první komplexně prozkoumanou stavbou svého druhu ve střední Evropě. Podborský ho datuje do starší fáze kultury s moravskou malovanou keramikou a výsledky shrnul v monografii z roku 1988. V Čechách bylo odkryto kolem třiceti neolitických rondelů.⁴⁶ Další rondely se zkoumaly u Mohelna, kde stály tři rondely do jednoho kilometru, a v Praze v Krči, Ruzyni a Vinoři.⁸⁴⁰⁴³

K čemu rondely sloužily, nevíme. Hypotézy zahrnují kultovní místa, shromaždiště, tržiště, pevnosti a astronomické pozorovatelny. Orientace vstupů podle světových stran a východů Slunce vedla ke spekulacím o „kalendáři“; nejznámějším příkladem je německý rondel Goseck (kolem 4900 př. n. l., průměr 75 m), jehož jihovýchodní a jihozápadní brána odpovídají východu a západu Slunce o zimním slunovratu. Dnes se spíše předpokládá, že rondely sloužily k více účelům najednou.⁸¹⁷

Těžba amfibolitu v Jizerských horách

Nejpozoruhodnějším dokladem neolitické organizace v českých zemích je těžební areál v Jistebsku v podhůří Jizerských hor, objevený v roce 2002. Těžila se tu hornina zvaná metabazit typu Jizerské hory (amfibolový kontaktní rohovec), z níž se vyráběly broušené sekery a tesly. Pás těžebních jam je asi 800 metrů dlouhý, na nejširším místě 350 metrů, a patří k největším dochovaným neolitickým lomům u nás. Těžba probíhala od nejstarší fáze neolitu (kolem roku 5400 př. n. l.) pravděpodobně do konce staršího stupně kultury s vypíchanou keramikou (kolem 4500 př. n. l.). Nástroje z této suroviny se rozšířily po velké části střední Evropy.³⁸

Obchod, suroviny a dálkové kontakty

Neolitické vesnice nebyly izolované. Obchod se surovinami a ozdobami probíhal na stovky kilometrů: pazourek, rohovec, radiolarit, obsidián i již zmíněný amfibolit se vozily do míst, kde nebyly k dispozici. Ve střední Evropě se v hrobech objevují ozdoby z lastur mořských mlžů rodu Spondylus: v kulturách s lineární keramikou a lengyelské se z nich z Egejského moře dovážených mušlí vyráběly náramky a přezky. V pozdním neolitu byly v hrobech podle některých nálezů omezeny na ženy a děti, což naznačuje společenský význam.⁶¹⁸³⁸

Kultura nálevkovitých pohárů a konec neolitu

Na hranici neolitu a eneolitu stojí kultura nálevkovitých pohárů, která se od 4. tisíciletí př. n. l. rozšířila v severní části střední Evropy. V českých zemích se vyskytuje na okrajích území; významnou lokalitou jsou Makotřasy u Kladna, kde se objevují také první měděné předměty. Kultura je známá megalitickými hrobkami v severním Německu a jižní Skandinávii.¹⁹

Hranice mezi neolitem a eneolitem se v českých zemích klade různě: podle českojazyčné Wikipedie začíná eneolit na přelomu let 4300/4200 př. n. l. (a končí kolem roku 2200 př. n. l.), jiní autoři hranici posouvají k roku 4500 př. n. l. nebo až na počátek 4. tisíciletí př. n. l. Rozdíl je dán tím, zda se hranice určuje podle prvních měděných předmětů, nebo podle změn keramiky a hospodářství. Pokud hledáte starší pojem pro následující období, najdete ho v hesle eneolit.¹²²

Neolit a eneolit

Eneolit (doba měděná, také chalkolit) navazuje na neolit a odlišuje se začátkem zpracování mědi. Vlastní hospodářství, tedy zemědělství a chov zvířat, se přitom nezměnilo; podstatná byla změna v dálkové výměně, v sociální struktuře a v pohřebním ritu. Z této doby pochází nejznámější prehistorická mumie, tzv. Ötzi, který zemřel v Alpách kolem roku 3230 př. n. l. a jehož genom podle novější studie z roku 2023 vykazuje asi 90 % původu v anatolských zemědělcích.²²²⁴

Byl neolit pokrokem?

Klasický výklad vidí v neolitu velký vzestup: zemědělství dalo lidem jistotu potravy, přebytek a čas na specializaci, a tím umožnilo města a civilizaci. Kritické hlasy ale upozorňují, že pro většinu lidí znamenal přechod horší zdraví, více práce a menší svobodu. Americký biolog Jared Diamond v roce 1987 označil zemědělství za „nejhorší omyl v dějinách lidstva“, protože přinesl hladomory, nemoci, třídní rozdělení a nerovnost žen. Politolog James C. Scott ve své knize Against the Grain (2017) argumentuje, že raný stát stál na zdanitelných obilninách, a že první státy proto byly závislé na jejich pěstování.²³¹

Novější práce, například kniha Davida Graebera a Davida Wengrowa The Dawn of Everything (2021), upozorňují, že lidé mezi zemědělstvím a lovem často přecházeli a že společnosti se nevyvíjely jednosměrně od rovnosti k hierarchii. Většina historiků se dnes shoduje, že neolit nebyl ani zlatým věkem, ani pohromou, ale začátkem dlouhého procesu s výhodami i nevýhodami, které se v různých časech a místech projevovaly jinak.²⁴

Mýty a nedorozumění

• „Neolit je doba, kdy lidé přestali lovit.“ Ne, lov a sběr se doplňovaly se zemědělstvím po celý neolit a v mnoha oblastech zůstaly důležité;²
• „Zemědělství bylo jasným pokrokem.“ Pro zdraví většiny lidí znamenalo spíše zhoršení a trvalo tisíciletí, než se životní úroveň vrátila na předchozí úroveň;²²⁰
• „Neolitická revoluce proběhla rychle.“ Nejde o revoluci v dnešním smyslu; proces trval tisíce let a probíhal na různých místech různě;²³
• „Neolitičtí lidé bydleli v jeskyních.“ Typickým neolitickým obydlím byl dům z hlíny, dřeva nebo kamene, zakládaly se vsi;¹⁵
• „Stonehenge postavili Keltové nebo druidi.“ Vznikl v pozdním neolitu a době bronzové, tisíce let před Kelty;²¹
• „Keramika je vynález neolitu.“ Je mnohem starší; nejstarší keramika je z východní Asie a hliněné figurky z Dolních Věstonic z paleolitu;²²³
• „Neolit trval všude stejně dlouho.“ Začal a skončil v každé oblasti jindy, rozdíly činí i několik tisíc let.³

Kalendář neolitu: nejdůležitější události

• cca 28 000 let před dneškem – hliněné figurky z Dolních Věstonic;
• cca 23 000 let před dneškem – Ohalo II: zkoušky pěstování divokých obilovin;
• cca 12 500–9500 př. n. l. – natufijská kultura v Levantě;
• cca 10 000 př. n. l. – nejstarší doklady domestikace v Úrodném půlměsíci;
• cca 9500 př. n. l. – počátek Göbekli Tepe;
• cca 8000 př. n. l. – hradba a věž v Jerichu;
• cca 7500 př. n. l. – počátek osídlení Çatalhöyüku;
• cca 7000 př. n. l. – neolit v Řecku a na Egejidě;
• cca 5500 př. n. l. – první zemědělci v Zadunají i ve střední Evropě, příchod kultury s lineární keramikou do Česka;
• cca 5000 př. n. l. – masakr v Talheimu, vznik rondelů;
• cca 4900 př. n. l. – rondel Goseck;
• cca 4800 př. n. l. – nástup lengyelské kultury a kultury s moravskou malovanou keramikou;
• cca 4500 př. n. l. – pravděpodobný konec těžby v Jistebsku;
• cca 4100–4000 př. n. l. – neolit v Británii a jižní Skandinávii;
• cca 3230 př. n. l. – Ötzi, doba měděná;
• cca 3100–2400 př. n. l. – stavba Stonehenge.

Neolit v číslech

• asi 5500 let trval neolit na Předním východě od jeho počátku po nástup mědi;
• několik staletí trvalo rozšíření lineární keramiky od Zadunají po Paříž;
• 6–7 center nezávislého vzniku zemědělství;
• 34 lidí zabitých a pohřbených v jámě v Talheimu;
• cca 150 známých rondelů v Evropě;
• 30–210 m průměr rondelů;
• téměř 150 domů zdokumentovaných v Bylanech na ploše sedmi hektarů;
• 96 hrobů na pohřebišti Vedrovice I;
• asi 800 m dlouhý pás neolitických těžebních jam v Jistebsku;
• 600–800 obyvatel Çatalhöyüku v době jeho vrcholu;
• více než 7000 brusných kamenů nalezených v Göbekli Tepe.

Slovník pojmů

• neolit – mladší doba kamenná, období zemědělství a usedlého života;
• neolitická revoluce – přechod od lovu a sběru k zemědělství, termín V. G. Childea;
• domestikace – zdomácnění divokých rostlin a zvířat člověkem;
• prekeramický neolit – nejstarší neolit na Předním východě, ještě bez keramiky (PPNA, PPNB);
• dlouhý dům – typické velké obydlí neolitických zemědělců ve střední Evropě;
• rondel – kruhová neolitická stavba s příkopy, palisádami a vstupy;
• megalit – stavba z velkých kamenných bloků (hrobky, kruhy);
• demografický přechod – rychlý růst počtu obyvatel se zemědělstvím;
• eneolit – doba měděná, následuje po neolitu;
• metabazit – hornina používaná k výrobě broušených seker (např. z Jizerských hor).

Prameny a literatura

Souhrnná česká práce o neolitu stále není jedna; základem jsou Pravěké dějiny Moravy (red. Vladimír Podborský, 1993), monografie o lokalitách, například Těšetice-Kyjovice 4: Rondel osady lidu s moravskou malovanou keramikou (Podborský, 1988), a práce o Bylanech, zejména Ivan Pavlů, Life on a Neolithic Site: Bylany (2000). Širší evropský rámec poskytují Alasdair Whittle, Europe in the Neolithic (1996), Peter Bellwood, First Farmers (2005) a Amy Bogaard, Neolithic Farming in Central Europe (2004).¹³⁴¹

Pro genetiku slouží Haak a kol. (Nature, 2015), Mathieson a kol. (Nature, 2018) a Olalde a kol. (Nature, 2018). Kriticky o dopadech zemědělství psali Jared Diamond, James C. Scott a David Graeber s Davidem Wengrowem.^25262731