Hledání

• Sametová revoluceSametová revoluce byla nenásilná změna politického režimu v Československu mezi 17. listopadem a 29. prosincem 1989. Začala policejním zásahem proti studentskému průvodu na pražské Národní třídě a skončila zvolením Václava Havla prezidentem. Ukončila čtyřicet jedna let vlády Komunistické strany Československa a otevřela cestu k svobodným volbám, tržní ekonomice a návratu do evropských struktur. Tento text je souhrnem celé události: od příčin přes jednotlivé dny až po výsledky, symboly, osobnosti a dodnes sporné otázky.
• Karel IV.Karel IV. (14. května 1316 Praha – 29. listopadu 1378 Praha), z rodu Lucemburků, byl od roku 1346 římským a od roku 1347 českým králem a od roku 1355 císařem Svaté říše římské. Pod jeho vládou se Praha stala metropolí říše, vznikla první univerzita ve střední Evropě, Nové Město pražské, Karlštejn i kamenný most a země Koruny české dosáhly největšího rozsahu. Při pohřbu byl poprvé nazván otcem vlasti. Tento text shrnuje celý jeho život: od dětství přes vládu, stavby a rodinu až po smrt, osobnost a spory o jeho odkaz.
• Vestfálský mírVestfálský mír je souhrnné označení pro dvě mírové smlouvy podepsané 24. října 1648 v Osnabrücku a Münsteru, které ukončily třicetiletou válku ve Svaté říši římské. Zároveň na ně navazuje mír, jímž skončila osmdesátiletá válka mezi Španělskem a Nizozemskými provinciemi. Smlouvy upravily náboženské poměry v říši, přesunuly hranice ve prospěch Francie a Švédska a posílily postavení říšských knížat. Právě s nimi se tradičně spojuje počátek moderního mezinárodního řádu založeného na suverenitě států, avšak historici dnes tuto představu zpochybňují.
• Třicetiletá válkaTřicetiletá válka (1618–1648) byl soubor propojených válek, které se odehrály především na území Svaté říše římské a zasáhly většinu Evropy. Začala 23. května 1618 pražskou defenestrací, kdy se české stavy vzbouřily proti Habsburkům, a skončila Vestfálským mírem podepsaným 24. října 1648. Spor o postavení protestantů se v ní proměnil v zápas o politickou převahu v Evropě: na straně Habsburků stálo Španělsko a katolická Liga, proti nim se postupně postavili čeští stavové, Dánsko, Švédsko a Francie, přestože sama byla katolická. Válka zahubila podle odhadů 4,5 až 8 milionů lidí, zpustošila německé a české země a dodnes patří k nejničivějším konfliktům evropských dějin.
• Svatá říše římskáSvatá říše římská (latinsky Sacrum Imperium Romanum) byla středoevropské soustátí, které trvalo od korunovace Oty I. Velikého římským císařem 2. února 962 do 6. srpna 1806, kdy František II. složil císařskou korunu. V čele stál volený král a císař, ale skutečná moc patřila stovkám knížat, církevních vládců a měst, takže říše byla spíš volným svazkem než jednotným státem. Součástí říše byly také české země: Čechy od počátku 11. století, od roku 1212 jako dědičné království s výjimečnými právy, a od roku 1356 s českým králem mezi sedmi kurfiřty.
• Pravěk (prehistorie)Pravěk, odborně prehistorie, je nejstarší a zdaleka nejdelší období lidských dějin: od prvních kamenných nástrojů před zhruba 3,3 milionu let až do doby, než o dané oblasti začínají psát písemné prameny. V Evropě se tradičně dělí na dobu kamennou (paleolit, mezolit, neolit, eneolit), dobu bronzovou a dobu železnou. Protože se o něm nedochovaly žádné vlastní zápisy, poznáváme ho z archeologických nálezů, přírodovědných metod a v posledních letech i z dávné DNA. Konec pravěku není ve světě jednotný: v Mezopotámii jím byl vznik písma kolem přelomu 4. a 3. tisíciletí př. n. l., v českých zemích se pravěk obvykle klade do doby kolem počátku letopočtu, případně až do raného středověku.
• PaleolitPaleolit, česky starší doba kamenná, je nejstarší a zdaleka nejdelší období lidských dějin. Začíná před zhruba 3,3 až 2,6 milionu let prvními kamennými nástroji a končí kolem roku 9700 př. n. l. (před asi 11 700 lety) koncem poslední doby ledové, kdy navazuje mezolit. Tvoří přes 99 % času, po který lidé nástroje vyrábějí. Žili v něm lovci a sběrači, kteří se naučili zacházet s ohněm, vynalezli oštěp, šití i umění a z Afriky se rozšířili po celém světě. Na území Česka patří mezi nejvýznamnější paleolitická naleziště Dolní Věstonice, Pavlov a Předmostí.
• MezolitMezolit neboli střední doba kamenná je období pravěku mezi paleolitem a neolitem, kdy lidé v Evropě žili jako lovci, rybáři a sběrači v měnícím se, oteplujícím se světě po konci poslední doby ledové. V Evropě se začíná kolem roku 9600 př. n. l., s nástupem holocénu, a končí s příchodem zemědělství, ve střední Evropě zhruba kolem roku 5500 př. n. l., na severu až o tisíc let a víc později. Typickými znaky jsou drobné kamenné nástroje (mikrolity), luk a šíp, lodě vydlabané z kmene, sezónní tábory a stále početnější pohřebiště.
• NeolitNeolit (mladší doba kamenná) je období pravěku, v němž lidé začali pěstovat rostliny, chovat zvířata, žít trvale v osadách a vyrábět keramiku a broušené kamenné nástroje. Na Předním východě začal kolem 10. tisíciletí př. n. l., do střední Evropy dorazil zemědělskými migranty z Anatolie kolem roku 5500 př. n. l. a skončil v každém regionu jindy, obvykle nástupem měděných a později bronzových předmětů. Proměna, kterou archeologie od Vere Gordona Childea nazývá neolitickou revolucí, byla ve skutečnosti pomalý proces trvající tisíciletí, který položil základy vsí, měst, majetkové nerovnosti i válek. V českých zemích neolit začíná příchodem nositelů kultury s lineární keramikou a trvá přibližně do přelomu 5. a 4. tisíciletí př. n. l.; zanechal po sobě dlouhé domy, rondely i první pohřebiště.
• StarověkStarověk je období dějin od vzniku prvních států, měst a písma kolem let 3500–3000 př. n. l. do zániku Západořímské říše roku 476 n. l. (podle některých historiků do 6.–7. století). Odehrával se v říčních údolích Mezopotámie, Egypta, Indu a Žluté řeky a ve Středomoří, kde vznikla řecká a římská civilizace označovaná jako antika. Přinesl písmo, právo, mince, demokracii, filozofii, vědu a světová náboženství. Po starověku následuje středověk, před ním stojí pravěk.