Paleolit (starší doba kamenná)

Paleolit, česky starší doba kamenná, je nejstarší a zdaleka nejdelší období lidských dějin. Začíná před zhruba 3,3 až 2,6 milionu let prvními kamennými nástroji a končí kolem roku 9700 př. n. l. (před asi 11 700 lety) koncem poslední doby ledové, kdy navazuje mezolit. Tvoří přes 99 % času, po který lidé nástroje vyrábějí.¹²³ Žili v něm lovci a sběrači, kteří se naučili zacházet s ohněm, vynalezli oštěp, šití i umění a z Afriky se rozšířili po celém světě. Na území Česka patří mezi nejvýznamnější paleolitická naleziště Dolní Věstonice, Pavlov a Předmostí.²⁵²⁶²⁷

Paleolit stručně

Slovo paleolit pochází z řeckého palaios (starý) a lithos (kámen) a označuje starší dobu kamennou.¹ Je to nejdelší kapitola lidských dějin: zabírá přes 99 % času, po který existují kamenné nástroje, zatímco veškeré zemědělství, města, písmo i státy se vejdou do posledních asi deseti tisíc let.¹²

Kdy: od prvních kamenných nástrojů (nejstarší nálezy z Lomekwi v Keni, asi 3,3 mil. let;⁷ oldowan asi 2,6 mil. let⁶) do konce poslední doby ledové před přibližně 11 700 lety;²²³
Kde: nejprve východní Afrika, později celá Afrika, Evropa, Asie, Austrálie a nakonec i Amerika;
Kdo: předlidé a rané druhy rodu Homo, později neandertálci, denisované a nakonec jediný přeživší druh, Homo sapiens;²¹²
Jak žili: v malých kočovných skupinách, z lovu, sběru a rybolovu, bez zemědělství a trvalých vesnic (s výjimkami, které jsou významné právě v Česku);
Co po nich zůstalo: kamenné a kostěné nástroje, ohniště, hroby, jeskynní malby, sošky, hudební nástroje a v Evropě také první keramika;
Jak končí: oteplením na začátku holocénu a přechodem k mezolitu, po kterém později následuje neolit se zemědělstvím.²

Co je paleolit a jak se dělí

Starší doba kamenná, nebo paleolit?

Termíny paleolit a starší doba kamenná jsou synonyma. Doba kamenná je součástí pravěku a tradičně se dělí na tři části: starší (paleolit), střední (mezolit) a mladší (neolit), případně přechodnou dobu měděnou (eneolit). Pojem doba kamenná je ale evropský; v Africe se místo něj používá Early, Middle a Late Stone Age, a to s jinými daty.³⁴

Dělení není přírodní zákon. Zakládá se na nástrojích, které archeologové nacházejí, a ne na přesně datovaných zlomech. Proto se hranice mezi obdobími liší podle kontinentu a podle autora. Co je v Africe „střední“, může být v Evropě stále „starý“ paleolit.¹³⁴

Periodizace paleolitu

Česká archeologie dělí paleolit zpravidla na tyto fáze. Čísla jsou rámcová a odlišují se podle autorů:¹

Mladý paleolit, mladší paleolit, svrchní paleolit

Čeština nemá ustálenou terminologii. Pro stejné období se používá „mladý paleolit“ (častější, v české archeologii), „mladší paleolit“ a „svrchní paleolit“ (překlad anglického Upper Paleolithic). Podobně je „starý paleolit“ totéž co „spodní paleolit“ (Lower Paleolithic).¹³⁵

Paleolit a pleistocén

Paleolit odpovídá geologickému období pleistocénu, tedy času, který se označuje jako doba ledová. Klima se v něm opakovaně měnilo: dlouhé studené glaciály střídaly teplejší interglaciály a jejich rytmus ovlivnil, kde lidé mohli žít, co lovili a kudy se šířili. Na konci pleistocénu, před přibližně 11 700 lety, začíná holocén, v němž žijeme dnes.¹²²²²³

Nejstarší stopy: od australopitéků k prvním kamenným nástrojům

Pračlověk: kdo to byl?

Slovo pračlověk se v běžné řeči používá pro kohokoli před moderním člověkem. Vědecky však neexistuje jeden „pračlověk“, ale rozvětvený soubor druhů. Nejstarší předchůdci lidí, hominini, se oddělili od linie vedoucí k šimpanzům v Africe. Nejznámější jsou australopitékové (asi 4 až 2 mil. let). Samice Lucy (Australopithecus afarensis) z etiopského Hadaru, nalezená roku 1974, chodila vzpřímeně, ale měla mozek velký jako šimpanz.¹

Hranice mezi předlidmi a lidmi není ostrá. Odborníci uvádějí čtyři znaky polidštění (hominizace): vzpřímenou chůzi, růst mozku, vznik myšlení a řeči a vyvinutou ruku s protistojným palcem.¹ Jako první člověk se obvykle uvádí Homo habilis, člověk zručný, spojovaný s nejstaršími kamennými nástroji.¹⁶

První nástroje: Lomekwi a oldowan

Nejstarší dosud známé kamenné nástroje pocházejí z naleziště Lomekwi 3 u jezera Turkana v Keni a jsou staré asi 3,3 milionu let, tedy starší než samotný rod Homo. Jsou to hrubé, velké kameny zpracované úderem; jejich tvůrce nelze s jistotou určit.⁷

Jako první ustálenou kulturu označují archeologové oldowan, pojmenovaný po Olduvajské rokli v Tanzanii. Nejstarší soubory, například z oblasti Gona v Etiopii, jsou staré asi 2,6 milionu let. Tvoří je jednoduché valouny a úštěpy: sekáče, drasadla, otloukače a ostré odpady, které stačily k řezání masa a rozbíjení kostí kvůli morku.⁶¹

Homo erectus a cesta z Afriky

Před zhruba 1,9 milionu let nastupuje Homo erectus (člověk vzpřímený). Jako první druh rodu Homo opustil Afriku a rozšířil se do Asie a později do Evropy, kde se jeho potomci označují jako Homo heidelbergensis.¹³ S ním je spojena nová technologie, acheuléen, jejímž symbolem je pěstní klín: oboustranně opracovaný kámen, jehož tvar se po více než milion let měnil jen málo.¹³

Z Česka pocházejí staropaleolitické lokality například z Berouna a Čakovic.¹

Oheň, oštěp a kolektivní lov ve starém paleolitu

Zkrocení ohně

Oheň byl možná nejdůležitější vynález paleolitu. Chránil před šelmami a zimou, prodlužoval den, umožňoval tepelnou úpravu potravy a spojoval skupinu u jednoho místa. Kdy přesně ho lidé začali záměrně udržovat, je předmětem sporů. Za nejstarší doklady kontrolovaného ohně se považuje jeskyně Wonderwerk v Jižní Africe (spálené kosti hluboko v jeskyni, 1,0 až 1,79 mil. let). Z izraelského naleziště Gesher Benot Ya’aqov pocházejí doklady z doby před 790 000 až 690 000 lety.⁸

Spory se vedou hlavně o to, zda šlo o oheň záměrně udržovaný, nebo jen o využití přirozených požárů. Od středního paleolitu je ohniště běžnou součástí lidských ležení.⁸

Schöningenské oštěpy

Jedním z nejpozoruhodnějších nálezů paleolitu jsou dřevěné oštěpy z německého Schöningenu. Při těžbě uhlí zde byly odkryty zbytky asi tří set tisíc let starého jezerního břehu s kostmi koní a vyrovnanými oštěpy ze smrkového a borového dřeva. Původně se odhadovaly na 380 až 400 tisíc let, novější datování řadí vrstvu do období před 337 000 až 300 000 lety.⁹ Oštěpy ukázaly, že lidé starého paleolitu lovili velkou zvěř plánovaně a ve skupině a že uměli obrábět dřevo, které se jinak téměř nedochovává.⁹

Střední paleolit: neandertálci a první moderní lidé

Levalloiská technika

Kolem doby před 200 000 lety se rozšiřuje levalloiská (též prepared-core) technika: kámen se nejprve pečlivě připravil do tvaru jádra a až potom se z něj odštěpoval hotový úštěp nebo hrot předem určeného tvaru. Je to první technologie, kde výrobce musel myslet několik kroků dopředu.³⁴ Typickou kulturou je moustérien, pojmenovaný podle lokality Le Moustier ve Francii; v Česku jsou známé nálezy například z jeskyní Šipka a Kůlna na Moravě a ze Švédova stolu.¹⁴

Neandertálec

Neandertálec (Homo neanderthalensis) žil v Evropě a západní a střední Asii od doby před několika sty tisíci lety. Pojmenovali ho podle údolí Neander u Düsseldorfu, kde roku 1856 dělníci v lomu vyhrabali kosti, které prozkoumal učitel Johann Carl Fuhlrott.¹³¹⁴ Neandertálci byli zavalití lidé přizpůsobení zimě, s mozkem stejně velkým nebo větším než moderní člověk. Zacházeli s ohněm, lovili velkou zvěř, vyráběli složité nástroje, pohřbívali mrtvé a podle dnes uznávaných nálezů nosili ozdoby z ptačích drápů a peří a ryli do kamene.¹⁴

Z českých zemí pochází jedna z nejznámějších neandertálských památek, takzvaná Šipecká čelist, dolní čelist neandertálského dítěte nalezená roku 1880 v jeskyni Šipka u Štramberka.³⁰ Moustérienské nástroje se nacházejí i v jeskyni Kůlna v Moravském krasu.¹

Zdaleka neplatí, že neandertálci byli hloupí nebo primitivní. Klasický obraz skloněného opočlověka z počátku 20. století dnes odborníci odmítají. Rozdíly mezi nimi a moderním člověkem jsou spíše otázkou míry a skladby než principu.¹⁴

Vznik Homo sapiens

Moderní člověk vznikl v Africe. Nejstarší známé kosti druhu Homo sapiens, z marockého naleziště Jebel Irhoud, jsou staré asi 315 000 let, což posunulo jeho vznik zhruba o sto tisíc let hlouběji, než se čekalo. Lebky z izraelské jeskyně Misliya jsou staré 177 000 až 194 000 let.¹⁰¹¹ Vrstvy jihoafrické jeskyně Blombos, staré zhruba 100 000 až 70 000 let, obsahují rytý okr a korálky z mušlí, tedy doklady symbolického chování mnohem starší než evropské jeskynní umění.³¹

Z Afriky se moderní lidé postupně rozšířili do celého světa. Do Evropy přicházejí před více než 45 000 lety; jedním z nejstarších dokladů jsou nálezy z bulharské jeskyně Bacho Kiro.¹⁵

Smíšené populace: neandertálci a denisované v nás

Genetika z posledních let ukázala, že se moderní lidé s neandertálci a denisovany křížili. Dnešní lidé mimo Afriku mají v genomu zhruba 1 až 2 % neandertálské DNA, obyvatelé Oceánie k tomu přidávají 4 až 6 % denisovanských genů.¹² Za výzkum genomů vyhynulých lidí dostal švédský biolog Svante Pääbo v roce 2022 Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství. Nešlo tedy o to, že by moderní člověk neandertálce prostě vyhubil: část z nich se do dnešních lidí vstřebala.¹²¹⁴

Proč neandertálci zmizeli

Neandertálci vymírají před zhruba 40 000 lety, krátce po příchodu moderních lidí do Evropy; v Gibraltaru možná přežívali o něco déle.¹⁴ Příčiny jsou předmětem diskuse a nejspíš se kombinovaly: střídání klimatu, malé a rozptýlené populace náchylné k vymření, konkurence nových přistěhovalců a míšení, které jejich geny rozpustilo ve větší populaci.¹³¹⁴ Nejlépe odpovídá současným poznatkům vysvětlení, že žádná jediná příčina neexistuje.

Mladý paleolit: moderní člověk v Evropě

Čepelová technika a kultury

Mladý paleolit nastupuje s příchodem moderních lidí. Nástroje se vyrábějí z dlouhých, úzkých čepelí, které se štípají z jednoho jádra téměř sériově; vedle kamene se hojně používá kost, paroh a slonovina. Přibývají nové typy: rydla, škrabadla, hroty, harpuny a šicí jehly s ouškem.⁵ Do této doby patří také vrhač oštěpů (asi 30 000 let) a podle některých autorů i luk se šípy, jejichž nejstarší doklady jsou však starší a pocházejí z Afriky.²⁵

Evropský mladý paleolit se dělí do několika kultur, které se částečně překrývají: přechodné kultury (châtelperronien, szeletien, bohunicien), aurignacien (asi 43 000 až 33 000 let), gravettien (asi 33 000 až 22 000 let), solutréen a magdalénien (asi 20 000 až 12 000 let).¹¹⁶

Bohunicien a Stránská skála

Jedním z nejstarších dokladů přechodu ke svrchnímu paleolitu na Moravě je bohunicien, pojmenovaný podle brněnských Bohunic. Jeho nositelé používali jako surovinu rohovec ze Stránské skály v Brně, ze kterého vyráběli nástroje, které dnes nacházíme i na lokalitách vzdálených 50 km.²⁹¹ Identita těchto lidí není jistá a patří k nejdiskutovanějším otázkám středoevropského paleolitu.²⁹

Lovci a sběrači mladého paleolitu

Lovci a sběrači žili v malých skupinách o desítkách lidí, které se sezónně stěhovaly za stády zvěře a plody. Obvykle se uvádí velikost skupiny 20 až 30, případně až 100 členů a krátkodobé spojování do větších celků při společných lovech nebo obřadech.² Jejich hlavní kořistí byli v Evropě sobi, koně, zubři, jeleni a mamuti.¹²

Umění paleolitu

Jeskynní malby

Nejznámějším dědictvím paleolitu jsou jeskynní malby. V jeskyni Chauvet v jižní Francii pochází většina maleb z aurignaciena, podle studie z roku 2016 měla jeskyně dvě fáze osídlení, před 37 000 až 33 500 lety a před 31 000 až 28 000 lety, přičemž většina černých kreseb je z té starší.¹⁹ V jeskyni Lascaux ve Francii, objevené 12. září 1940 čtyřmi chlapci, jsou malby staré asi 17 000 až 22 000 let a patří k magdalénienu.²⁰ Mezi nejslavnější nalezišti patří také španělská Altamira.¹²¹

Nejstarší doklady umění přitom nemusí být evropské. Podle datování uváděného v literatuře jsou malby v jeskyni Pettakere na indonéském Sulawesi staré až 40 000 let a některé španělské nálezy z jeskyní La Pasiega, Maltravieso a Ardales se datují kolem 64 800 let, tedy do doby před příchodem moderního člověka do Evropy, což naznačuje, že umění mohli vytvářet i neandertálci.²¹ Toto datování zůstává předmětem sporů.

Sošky venuší a Lví muž

Z mladého paleolitu pocházejí tzv. venuše, drobné sošky ženských postav s výrazně zvýrazněnými prsy a boky. Nejstarší, venuše z Hohle Fels ve Švábské Albě, je z mamutoviny a stará 42 000 až 40 000 let.¹⁷ Z téže oblasti pochází Lví muž (Löwenmensch) z jeskyně Hohlenstein-Stadel, asi 40 000 let stará slonovinová soška postavy s lví hlavou, a kostěná flétna z jeskyně Geißenklösterle stará zhruba 42 000 let.¹⁷¹⁸ Význam venuší není jasný; vykládají se jako symbol plodnosti, mateřství, ale i osobní talisman, a interpretace často vypovídají víc o době badatelů než o paleolitu.

Věstonická venuše

Nejslavnějším českým nálezem paleolitu je Věstonická venuše, keramická soška nahé ženy z naleziště Dolní Věstonice na jižní Moravě, stará asi 29 000 až 25 000 let. Je nejstarší známou keramickou plastikou na světě.²⁵² Nalezena byla 13. července 1925 týmem archeologa Karla Absolona; osobně u nálezu nebyl, protože byl ve Francii, sošku našli dělník Josef Seidl a vedoucí výzkumu Emanuel Dania.²⁵

Soška je vysoká 11,5 cm, vyrobená z hlíny smíšené s vápencem a vypálená v ohništi. Na zadní straně má otisk prstu asi desetiletého dítěte a na temeni čtyři malé otvory, kam byla možná zapíchnuta ptačí pera.²⁵ Je uložena v Moravském zemském muzeu v Brně; vystavena je zřídka, běžně ji nahrazuje kopie.²⁵ Její objev vyvrátil přesvědčení, že keramiku objevili až zemědělci neolitu: lovci doby ledové uměli hlínu vypalovat o desítky tisíc let dřív, přestože z té doby známe zatím hlavně sošky, ne nádoby.²⁵³³

Jak žili lovci a sběrači

Strava: lov, sběr a rybolov

Paleolitická strava nebyla jednotná. Skupiny žijící v době ledové ve stepi a tundře jedly především maso velké zvěře, jiné, zvláště v teplejších oblastech, těžily hlavně z rostlin, plodů, ořechů a hlíz. Rozhodovalo prostředí, nikoli jediný „paleolitický jídelníček“.² Skupiny se pohybovaly krajinou podle ročních období a jejich velikost omezovala dostupnost potravy.²

Obydlí a ležení

Lovci žili v jeskyních, pod skalními převisy a v sezónních táborech pod širým nebem, kde stavěli stany z kůží, často podepřené mamutími kostmi a kly. V Dolních Věstonicích a Pavlově, kde lovci mamutů žili před zhruba 25 až 30 tisíci lety, vzniklo rozsáhlé tábořiště s obydlími z kamenů a mamutích kostí.²⁶ Tato lokalita patří spolu s Předmostím k nejdůležitějším v Česku.²⁷

Předmostí a hromadný hrob

Předmostí u Přerova je proslulé množstvím mamutích kostí a pohřebištěm. Při výkopech v 90. letech 19. století nalezl archeolog Karel Jaroslav Maška hromadný kostrový hrob 20 jedinců s množstvím nástrojů; kosti však zničil požár zámku v Mikulově, kam byly za druhé světové války odvezeny a který počátkem května 1945 zapálila ustupující německá armáda.²⁷ Pohřební ritus nebyl jednotný a hromadný hrob byl spíše výjimkou než pravidlem.²⁷

Mladeč a první moderní Evropané

Mladečské jeskyně u Olomouce patří k lokalitám s ostatky raných moderních lidí v Evropě. Jejich výzkum začal v 19. století kurátorem vídeňského muzea Josefem Szombathym, který zde nalezl významné archeologické nálezy.²⁸

Život ve skupině, role žen a mužů

Rodiny tvořily základ skupiny; několik rodin tvořilo tábor, který se mohl spojovat s dalšími při velkém lovu nebo obřadech.² Rozdělení práce mezi muže a ženy se v moderních společnostech lovců a sběračů vyskytuje, ale u paleolitických skupin ho nelze spolehlivě doložit. Obraz, že muži lovili a ženy sbíraly, je zjednodušený a mezi odborníky se o něm diskutuje.

Rovnostářství je u mnoha moderních lovců a sběračů časté a předpokládá se i u středního a mladého paleolitu, ale nelze je bez výhrad přenést do celého paleolitu.² Bohatě vybavené pohřby mladého paleolitu, například z ruského Sungiru, naznačují, že si lidé mohli být nerovní aspoň v postavení po smrti.

Klima: doba ledová a poslední glaciální maximum

Paleolit prožil několik dob ledových. Nejznámější je poslední glaciální maximum, kdy ledovce dosáhly největšího rozsahu, před zhruba 26 500 až 20 000 lety.²² Ledové příkrovy pokrývaly severní Evropu a velkou část Severní Ameriky a Evropa jižně od nich byla chladnou, suchou stepí a tundrou. Hladina moří klesla o více než sto metrů, takže se spojily dnešní ostrovy a vznikly pevninské mosty.²²

Při maximálním zalednění se osídlení Evropy stáhlo do jižních refugií, hlavně na Pyrenejský poloostrov a do jižní Francie, Itálie a na Balkán. Gravettien střední Evropy v této době mizí a nahrazují ho jiné kultury.¹⁶²² Pak ledovce ustupují a krajina se mění: ze stepí se stávají lesy a velká stádní zvěř se stahuje na sever nebo vymírá.

Konec paleolitu: od doby ledové k mezolitu

Younger Dryas a hranice holocénu

Oteplování na konci doby ledové nebylo plynulé. Před 12 900 až 11 700 lety nastalo prudké ochlazení, tzv. mladší dryas (Younger Dryas), po kterém klima velmi rychle zteplalo a začal holocén.²³ Právě rok 9700 př. n. l. (asi před 11 700 lety) se podle geologů považuje za hranici pleistocénu a holocénu a dohodou i za konec paleolitu.²²³

Vymírání megafauny

Na konci pleistocénu vymřela řada velkých zvířat: mamut, srstnatý nosorožec, jeskynní medvěd a další. Zda za to mohl člověk, nebo klima, se odborníci přou. Podle hypotézy „overkill“ je vyhubili lovci, podle klimatické hypotézy zmizel jejich biotop; dnes převládá názor, že se oba vlivy sečetly.²⁴²

Paleolit, mezolit, neolit

Po skončení doby ledové následuje mezolit, střední doba kamenná, kdy lidé žijí v teplejším a zalesněném prostředí a používají drobné kamenné nástroje, mikrolity. Zemědělství a chov zvířat přinesla až neolitická revoluce, na Blízkém východě od přibližně 9600 př. n. l.²³² Hranice není ostrá: Göbekli Tepe v Turecku, jedna z nejstarších monumentálních kamenných staveb, vznikla v dobách, kdy zemědělství teprve začínalo,a protože se datuje do předkeramického neolitu, stavěli ji nejspíš lovci a sběrači, nikoli zemědělci.³²

Nejčastější mýty o paleolitu

„Jeskynní lidé.“ Jeskyně byly jen jedním z úkrytů; mnoho lidí žilo v táborech pod širým nebem. Jeskyně známe lépe, protože v nich se nálezy zachovaly;
„Lidé žili s dinosaury.“ Dinosauři vymřeli před 66 miliony let, dávno před prvním člověkem. Spojení z kreslených filmů je čistě fikce;
„Paleolit byl krátký a pitomý.“ Byl to naopak nejdelší a technologicky nejpestřejší stupeň vývoje. Lidé v něm vynalezli oheň, oštěp, šití, umění a hudbu;
„Lidé se dožívali třiceti let.“ Průměrnou délku života stahovala vysoká dětská úmrtnost; kdo přežil dětství, mohl se dožít i vyššího věku;
„Paleolitická dieta je ta správná.“ Neexistovala jediná paleolitická dieta; jedlo se podle prostředí a ročního období.²
„Neandertálci byli hloupí a vyhynuli.“ Byli důvtipní, vyráběli složité nástroje a částečně přežili v našich genech.¹²¹⁴

Paleolit v číslech

přes 99 % času používání kamenných nástrojů připadá na paleolit;¹
3,3 milionu let staré nejstarší kamenné nástroje (Lomekwi);⁷
2,6 milionu let starý nejstarší oldowan;⁶
315 000 let staré nejstarší kosti Homo sapiens (Jebel Irhoud);¹⁰
asi 300 000 let staré schöningenské oštěpy;⁹
1–2 % neandertálské DNA u dnešních lidí mimo Afriku;¹²
asi 40 000 let před dneškem vymírají neandertálci;¹⁴
42 000–40 000 let stará venuše z Hohle Fels;¹⁷
29 000–25 000 let stará Věstonická venuše, nejstarší keramika;²⁵
26 500–20 000 let před dneškem trvá poslední glaciální maximum;²²
11 700 let před dneškem končí doba ledová.²³

Slovník pojmů

paleolit – starší doba kamenná, nejdelší období lidských dějin;
pleistocén – geologické období doby ledové (asi 2,6 mil. až 11 700 let před dneškem);
holocén – současné geologické období, které začalo před 11 700 lety;
oldowan – nejstarší ustálená kamenná industrie z Olduvajské rokle;
acheuléen – kultura člověka vzpřímeného s typickým pěstním klínem;
levalloiská technika – výroba hotových úštěpů z předem připraveného jádra;
moustérien – kultura středního paleolitu spojovaná s neandertálci;
čepelová technika – štípání dlouhých úzkých čepelí, typické pro mladý paleolit;
aurignacien, gravettien, solutréen, magdalénien – hlavní kultury mladého paleolitu;
pavlovien – moravská varianta gravettienu (Dolní Věstonice, Pavlov, Předmostí);
B. P. (before present) – údaj „před dneškem“, v archeologii vztažený k roku 1950;
mezolit – střední doba kamenná po skončení doby ledové;
neolit – mladší doba kamenná, doba zemědělců a prvních vesnic.

Prameny a literatura

Nejlepším českým přehledem je kniha Jiřího Svobody Čas lovců: dějiny paleolitu, zvláště na Moravě (Brno 1999), doplněná jeho knihami Paleolit Moravy a Slezska (2009) a Počátky umění (2011) a nejnověji kolektivní monografií Paleolit českých zemí. Proměny přírody, lidí a kultur (Academia, 2025). K starému a střednímu paleolitu Čech patří práce Jana Fridricha (Staropaleolitické osídlení Čech, 1997; Ecce Homo. Svět dávných lovců a sběračů, 2005). Jako rozcestník k odborným studiím poslouží anglická hesla Paleolithic a Upper Paleolithic na Wikipedii.²⁵

Datace uvedené v článku vycházejí z uvedených pramenů a mohou se s novými objevy měnit. Zvlášť to platí pro hranice období, vznik umění a doby, kdy lidé poprvé ovládali oheň.

Význam paleolitu

Paleolit je doba, kdy vzniklo téměř všechno, co lidstvo odlišuje od ostatních zvířat: výroba nástrojů, ovládnutí ohně, řeč, symbolické myšlení, umění a hudba. Je to také doba, kdy se z jednoho afrického druhu stal obyvatel celé planety, a kdy se naše genetika formovala v dlouhém soužití a míšení s jinými druhy lidí.²¹²

Pro české země má paleolit mimořádný význam: Dolní Věstonice a Pavlov patří k nejlépe prozkoumaným lovčím tábořištím světa, Věstonická venuše je nejstarší keramikou lidstva a jeskyně Moravského krasu uchovávají stopy neandertálců i moderních lidí. Nálezy z Předmostí, Šipky a Mladče z nich činí jedno z klíčových území pro poznání pravěku Evropy.²⁵²⁶²⁷²⁸³⁰