Doba kamenná

Doba kamenná je nejstarší a zdaleka nejdelší období lidských dějin, pojmenované podle toho, že hlavní nástroje a zbraně se vyráběly z kamene. Začíná před zhruba 3,3 milionu let nejstaršími známými kamennými nástroji z keňského naleziště Lomekwi 3 a v českých zemích končí kolem let 2300–2200 př. n. l. nástupem doby bronzové.¹⁴ Tradičně se dělí na starší dobu kamennou (paleolit), střední (mezolit), mladší (neolit) a pozdní, někde též měděnou (eneolit); jenže hranice mezi nimi se liší místo od místa o tisíce let.¹² Většinu doby kamenné lidé žili jako kočovní lovci a sběrači, objevili oheň, oštěp, šití a umění a z Afriky se rozšířili téměř po celém světě; zemědělství, trvalé vesnice a první kovy se vejdou do jejích posledních několika tisíc let.^8142533

Doba kamenná stručně

Doba kamenná není jedna epocha, ale hlavní část pravěku: tvoří nejméně 99 % času, po který lidé vyrábějí nástroje.⁴ Cokoli, co známe jako dějiny, tedy města, písmo, státy i kovy, se vejde do jejího úplného závěru. Název odráží to, co archeologové nacházejí: kámen se dochoval, dřevo, kůže a rostlinná vlákna většinou ne.²

• Kdy: od cca 3,3 milionu let před dneškem (Lomekwi 3) do příchodu kovů, v českých zemích do cca 2300/2200 př. n. l.;¹⁴
• Jak se dělí: na starší dobu kamennou (paleolit), střední (mezolit), mladší (neolit) a pozdní (eneolit, doba měděná);¹²
• Kdo v ní žil: předlidé a rané druhy rodu Homo, neandertálci, denisované a nakonec jediný přeživší druh, Homo sapiens;¹¹¹²
• Jak žili: po většinu doby jako kočovní lovci a sběrači v malých skupinách, od neolitu jako zemědělci v trvalých vsích;³³⁴
• Co vynalezli: kamenné nástroje, ovládání ohně, oštěp, šití, umění a hudbu, keramiku, luk, lodě, a nakonec zemědělství;^4810192129
• Co z ní zbylo: nástroje, ohniště, kosti, hroby, jeskynní malby, sošky a v neolitu stavby, od domů po svatyně.¹⁷¹⁸³¹

Doba kamenná: kdy byla a jak dlouho trvala

Na otázku, kdy byla doba kamenná, nelze odpovědět jedním datem. Začátek je dán nejstaršími nástroji, konec příchodem kovů a obojí se liší podle oblasti. Nejstarší dosud publikované kamenné nástroje z keňského Lomekwi 3 jsou staré asi 3,3 milionu let, tedy starší než nejstarší doložené nálezy rodu Homo; jejich tvůrce neznáme.⁴ Ještě o něco starší, ale sporné jsou kosti s rýhami po kamenných nástrojích z etiopského Dikika (asi 3,39 mil. let), které někteří badatelé vysvětlují šlapáním zvířat.⁵ Nejstarší doklady lidí mimo Afriku, kamenné nástroje z čínské Sprašové plošiny, jsou staré asi 2,1 milionu let.⁶

Konec doby kamenné je právě tak proměnlivý. Na Předním východě a v jihovýchodní Evropě přichází měď kolem 5. tisíciletí př. n. l., v českých zemích se pozdní fáze doby kamenné, eneolit, klade do let přibližně 4500/4400 až 2300/2200 př. n. l. a končí starší dobou bronzovou.¹³⁸ Pokud se eneolit k době kamenné nepočítá, končí doba kamenná ve střední Evropě už s neolitem; rozdíl je tedy do značné míry jen v tom, kam kdo klade hranici a jak pojmenuje přechodné období.¹ Na Britských ostrovech a ve Skandinávii pak v době, která je ve střední Evropě eneolitem, ještě trvaly mezolitické kultury, takže „neolit“ je tam jiné období než u nás.¹

• Afrika: nejstarší nástroje cca 3,3 mil. let; moderní člověk cca 315 000 let;⁴¹¹
• Evropa: první moderní lidé před cca 45 000 lety, zemědělství ve střední Evropě od cca 5500 př. n. l.;²⁴³⁵
• Austrálie: člověk přítomen nejpozději před 65 000 lety;²⁵
• Amerika: podle studie z roku 2021 už před více než 21 000 lety, což je předmětem sporu o datování;²⁶
• české země: eneolit cca 4500/4400–2300/2200 př. n. l., poté starší doba bronzová.¹

Jak se doba kamenná dělí

Systém tří věků (kámen, bronz, železo) zavedl dánský archeolog Christian Jürgensen Thomsen při třídění sbírek v Kodani, publikoval ho roku 1836 a stal se základem pravěké archeologie.² Britský přírodovědec John Lubbock pak v knize Pre-historic Times (1865) rozdělil dobu kamennou na dvě části podle způsobu opracování: starší dobu kamennou s tesanými nástroji (paleolit) a mladší s broušenými (neolit).² Střední doba kamenná se přidala později a eneolit až v dalším vývoji, jakmile se ukázalo, že měď se zpracovávala před bronzem.¹²

Starší doba kamenná (paleolit)

Starší doba kamenná, paleolit, je nejdelším dílem: od prvních nástrojů do konce poslední doby ledové zhruba před 11 700 lety. Odpovídá geologickému období pleistocénu a děli se na starý (spodní), střední a mladý (svrchní) paleolit podle převládající technologie a druhu člověka.¹³ Podrobnosti viz Paleolit.

Střední doba kamenná (mezolit)

Mezolit je přechod mezi dobou ledovou a zemědělstvím. V české archeologii se klade zhruba do let 9600–5500 př. n. l.; začátek určuje oteplení, konec příchod prvních zemědělců.²⁸³⁵ Lidé se přizpůsobili lesu, lovili lesní zvěř, rybařili a sbírali ořechy, nástroje zmenšili na mikrolity a vyráběli první dochované lodě. Podrobnosti viz Mezolit.

Mladší doba kamenná (neolit)

Neolit je doba zemědělců. Pojmenován je podle broušených kamenných nástrojů, ale rozhodující je nová obživa: pěstování obilovin, chov dobytka, trvalé domy a keramika.²³⁰³³ Na Předním východě začíná v 10. tisíciletí př. n. l., ve střední Evropě kolem roku 5500 př. n. l.³⁵ Podrobnosti viz Neolit.

Pozdní doba kamenná (eneolit, doba měděná)

Eneolit je závěrečná fáze doby kamenné s prvními kovy, oradlem, vozem a kolem. Pojem se v Evropě nepoužívá jednotně: v části zemí jde o „mladší neolit“, jinde o dobu měděnou.¹ V Čechách se dělí na časný, starší, střední a mladší eneolit. Podrobnosti viz Eneolit.

Proč je dělení sporné

Termíny doba kamenná, bronzová a železná se hodí pro Evropu, ne pro celý svět. V Africe se nepoužívají evropské názvy, ale Early, Middle a Late Stone Age, a to s jinými daty.³ Podle Sally McBreartyové a Alison Brooksové navíc znaky „moderního“ chování (hroty, ozdoby, pigmenty) vznikaly v Africe postupně, desítky tisíc let před jejich evropským „velkým třeskem“, který se kdysi považoval za počátek lidské kreativity.³ Archeologové proto hranice mezi obdobími berou jako užitečný nástroj, ne jako přírodní zákon.²³

Technologie: jak se vyvíjely kamenné nástroje

Doba kamenná má velmi dlouhou technickou historii a nástroje se nevyvíjely plynule. Dlouhá období jim dominuje jeden typ a pak přijdou rychlé změny. Zjednodušeně lze rozlišit několik stupňů.³⁴

• Nejstarší nástroje (3,3 až 2,6 mil. let): velké kameny opracované úderem a následující oldowan, jednoduché valouny a ostré úštěpy k řezání masa a rozbíjení kostí;⁴
• Pěstní klín (acheuléen): oboustranně opracovaný kámen, jehož tvar se po stovky tisíc let měnil jen málo; spojuje se s Homo erectus;³
• Levalloiská technika (od cca 300 000 let): jádro se předem připraví, aby se z něj odštípl úštěp pevně daného tvaru; poprvé musel výrobce myslet několik kroků dopředu;³
• Čepelová technika (mladý paleolit): dlouhé úzké čepele odštěpované téměř sériově z jednoho jádra; vedle kamene hojně kost, paroh a slonovina;³²²
• Mikrolity (mezolit): drobné geometrické vložky skládané do dřevěné nebo kostěné rukojeti;²⁹
• Broušené nástroje (neolit): sekery a tesly z vybraných hornin, které se brousily a vrtaly; v Čechách se těžil metabazit v Jistebsku.²³⁶

Nejen kámen

Název doby kamenné klame. Lidé vyráběli také nástroje ze dřeva, kosti, parohu, kůže a rostlinných vláken, ale ty se dochovaly mnohem hůř.² Mimořádná výjimka jsou oštěpy z německého Schöningenu, dřevěné zbraně ze smrku a borovice nalezené v uhelném dolu vedle koňských kostí.⁹ Původní datování na 400 000 let bylo později upraveno na zhruba 300 000 let, a to i přesto, že oštěpy zůstávají jedním z nejstarších a nejlépe dochovaných dokladů plánovaného lovu velké zvěře.⁹¹⁰

Kdo žil v době kamenné

V době kamenné se neodehrála jedna proměna od „opice“ k člověku, ale souběžně žilo několik druhů lidí a předlidí. Rozvětvený rodokmen vede přes australopitéky, Homo habilis a Homo erectus k pozdějším druhům, z nichž nejznámější jsou neandertálci a Homo sapiens.⁴¹¹¹²

Vznik moderního člověka

Nejstarší kosti druhu Homo sapiens pocházejí z marockého Jebel Irhoudu a jsou staré asi 315 000 let, což posunulo původ našeho druhu zhruba o sto tisíc let hlouběji, než se čekalo.¹¹ Autoři studie z toho vyvodili, že náš druh nevznikl v jednom místě východní Afriky, ale ve vzájemně propojených populacích na celém kontinentu.¹¹ Z Afriky se Homo sapiens postupně rozšířil po světě. Do Austrálie dorazil nejpozději před 65 000 lety, do Evropy zhruba před 45 000 lety.²⁴²⁵

Neandertálci a denisované

Neandertálci žili v Evropě a západní Asii a vymírají zhruba před 41 000 až 39 000 lety, tedy krátce po příchodu moderních lidí.¹³ Nešlo ovšem o prosté vyhubení. První sekvence neandertálského genomu z roku 2010 ukázala, že lidé mimo Afriku nesou v genomu několik procent neandertálské DNA, takže se moderní lidé s neandertálci křížili.¹² Příčiny jejich zániku zůstávají sporné a nejspíš byly kombinované: změny klimatu, malé populace, soupeření a míšení.¹³ Podrobnosti viz Paleolit.

Oheň, lov a obživa

Oheň patří k nejdůležitějším objevům doby kamenné: chránil před šelmami a zimou, umožňoval tepelnou úpravu potravy a udržoval skupinu pohromadě. Kdy ho lidé začali ovládat, se neví jistě. Mikrostratigrafické důkazy z jeskyně Wonderwerk v Jižní Africe ukazují spálené kosti a rostlinné zbytky hluboko v jeskyni ve vrstvách starých asi 1 milion let.⁷ Z izraelského naleziště Gesher Benot Ya’aqov pocházejí doklady o ohni staré asi 790 000 let.⁸ Zda šlo o oheň záměrně udržovaný, nebo o využití přírodních požárů, je dosud předmětem diskuse.⁷⁸

Lidé doby kamenné byli lovci, sběrači a rybáři. Střední Evropu v poslední době ledové obývaly skupiny, které lovily stáda zvěře včetně mamutů, pozdější lesní lovci zvěř, ryby a ořechy.²²²⁸ Pes byl domestikován už mnohem před zemědělstvím: pohřeb psa s lidmi z německého Bonn-Oberkasselu je starý asi 14 000 let.²⁷ Do Evropy zemědělství přinesli migranti z Anatolie.³² Podle genetických studií z různých částí Evropy neolitičtí zemědělci v mnoha oblastech lovce a sběrače nahradili jen částečně a došlo k míšení.³²

Umění, hudba a symbolické myšlení

Nejstarší doklady symbolického chování pocházejí z Afriky. V jihoafrické jeskyni Blombos našli archeologové okrové kusy s rytým křížkovým vzorem staré asi 77 000 let.¹⁴ Evropské jeskynní umění je mladší, ale mimořádně působivé. Malby v jeskyni Chauvet-Pont d’Arc ve Francii vznikaly ve dvou obdobích, nejstarší v aurignacienu před zhruba 37 000 až 33 500 lety.¹⁷ Nejstarší dnes známé figurální umění však pochází z Indonésie: na ostrově Sulawesi bylo datováno otiskem ruky na stěně jeskyně do doby před nejméně 39 900 lety a obraz bradavičnatého prasete dokonce nejméně 45 500 let.¹⁵¹⁶

Z německých jeskyní Hohle Fels pocházejí soška ženy z mamutí slonoviny a flétny z kosti supa a ze slonoviny, všechny staré přes 35 000 let; patří k nejstarším dokladům hudby.¹⁸¹⁹ Nejstarší keramika není vynález neolitu: v Dolních Věstonicích vypalovali lovci asi před 26 000 lety (radiokarbonově) figurky z hlíny, včetně Věstonické venuše, a z čínské jeskyně Xianrendong pocházejí střepy nádob staré asi 20 000 let.²⁰²¹

Mezolit: lovci v lese a první lodě

S koncem doby ledové (asi 9700 př. n. l.) ustoupila stáda sobů a koní a krajinu pokryl les. Lidé se přizpůsobili: luk a šíp, drobné mikrolity do rukojetí, rybolov a plavidla z vydlabaných kmenů.²⁸²⁹ V britském Star Carru se kolem roku 9000 př. n. l. u jezera stálo dřevěné obydlí, což zpochybnilo představu, že všichni mezolitičtí lovci jen kočovali.²⁹ Pes se stal lovcovým pomocníkem a v severních Čechách se mezolitické skupiny zdržovaly zejména pod pískovcovými převisy.²⁷²⁸ Podrobnosti viz Mezolit.

Neolit: zemědělská revoluce

Přechod k zemědělství patří k největším zlomům lidských dějin, ale netrval jedno století, nýbrž tisíce let. Už před 23 000 lety sbírali lidé v Ohalo II u Galilejského jezera divoké obiloviny a dochovaly se tam i plevele typické pro obdělávanou půdu, což naznačuje, že s pěstováním experimentovali dlouho před vznikem zemědělství.³⁰ Monumentální svatyně v Göbekli Tepe v Turecku stavěli lovci a sběrači ve 10. tisíciletí př. n. l., tedy před zemědělstvím; podle nálezů se tam konaly hostiny.³¹

Zemědělství mělo ale i stinné stránky. Podle analýzy radiokarbonových dat zažívaly mnohé evropské oblasti po počátečním populačním růstu s příchodem zemědělství regionální propady počtu lidí.³⁴ Současně se objevují nové zdroje potravy: v polském Kujavsku vznikaly už v 6. tisíciletí př. n. l. keramická síta, v nichž se podle tukových zbytků vyráběl sýr.³³ Podrobnosti viz Neolit.

Eneolit: první kovy a velké změny

Doba kamenná končí v době měděné. Nejstarší doložená tavba mědi pochází z lokality Belovode v Srbsku a je stará asi 5000 př. n. l.³⁸ Měď však původně sloužila hlavně na ozdoby a zbraně, ne na nástroje. Nekropole ve Varně v Bulharsku obsahuje podle radiokarbonových dat z let kolem 4600–4340 př. n. l. nejstarší velký soubor zlatých předmětů na světě a ukazuje, že majetkové rozdíly vznikly dávno před městy.⁴⁰ Ötzi, ledový muž z Alp, nesl měděnou sekeru z kovu z jižní Toskánska, a jeho výbava je důkazem dálkových kontaktů.³⁹ Podrobnosti viz Eneolit.

Závěr doby kamenné ve střední Evropě provázel zásadní populační obrat. Genetické studie ukázaly, že se v 3. tisíciletí př. n. l. s kulturou se šňůrovou keramikou rozšířila do Evropy genetická složka původem ze stepi, a analýza genomů z Čech doložila výrazné změny genofondu i společenské struktury.⁴¹⁴²⁴³ Po ní následuje doba bronzová.

Doba kamenná v Česku

České země mají z doby kamenné několik nálezů světového významu. Z mladého paleolitu pocházejí Dolní Věstonice a sousední Pavlov na jižní Moravě, kde žili lovci mamutů v době před zhruba 25 000 až 30 000 lety. Genetický rozbor jedinců z těchto lokalit patří k základům tzv. vestonické genetické skupiny, doložené v Evropě zhruba v rozmezí před 34 000 až 26 000 lety.²² Soubor z jeskyní u Mladče dokládá přítomnost moderních lidí ve střední Evropě už před zhruba 31 000 radiokarbonovými lety.²³

Důležitý je také bohunicien, pojmenovaný podle brněnských Bohunic, kamenná industrie z doby přechodu od středního k mladému paleolitu. Podobné nástroje se našly i v bulharské jeskyni Bacho Kiro spolu s kostmi Homo sapiens, takže se spojují s nejstaršími moderními lidmi v Evropě.²⁴ V mezolitu se lidé zdržovali v pískovcových skalách severních Čech, jejichž radiokarbonové datování se v posledních letech zpřesňuje.²⁸

První zemědělci dorazili do českých zemí kolem roku 5500 př. n. l. s kulturou s lineární keramikou. Proslulé jsou Bylany u Kutné Hory, kde se na ploše sedmi hektarů zdokumentovalo téměř 150 dlouhých domů, a těžební areál v Jistebsku v Jizerských horách, kde se od doby kolem roku 5400 př. n. l. těžil metabazit na broušené sekery a tesla.³⁵³⁶ Rondel v Těšeticích-Kyjovicích je první komplexně prozkoumanou stavbou svého druhu ve střední Evropě.³⁷ Eneolit pak pokračuje až do přelomu 3. a 2. tisíciletí př. n. l.¹

Život v době kamenné: obydlí, společnost a pohřby

Jak lidé v době kamenné žili, se mění podle období tak, že společné je málo. Kočovní lovci mladého paleolitu bydleli v sezónních táborech, často na otevřeném prostranství: tak vypadala i osada lovců mamutů v Dolních Věstonicích, odkud pocházejí keramické figurky.²⁰ V mezolitu se objevují první dochované dřevěné stavby, například ve Star Carru.²⁹ Skutečné trvalé vsi vznikají teprve s neolitem: v Bylanech stálo na ploše sedmi hektarů téměř 150 dlouhých domů, vybudovaných v několika fázích osídlení.³⁵

O společnosti se dozvídáme hlavně z pohřbů. Hrob psa s lidmi z Bonn-Oberkasselu ukazuje, že vztah člověka a zvířete nebyl jen užitkový.²⁷ Pozdní doba kamenná přináší první výrazné majetkové rozdíly: v nekropoli ve Varně byla část hrobů vybavena zlatem a mědí, zatímco jiné neobsahovaly téměř nic.⁴⁰ Nerovnost tedy nebyla od počátku, vznikla se zemědělstvím, majetkem a prestižními materiály.³⁴⁴⁰

Zdraví a počty lidí se vyvíjely nerovnoměrně. S příchodem zemědělství populace rostla, ale radiokarbonová data z Evropy ukazují, že po počátečním boomu často následoval pokles, a to v řadě oblastí.³⁴ Součástí jídelníčku se stalo mléko a sýr: v polském Kujavsku se ve 6. tisíciletí př. n. l. zpracovával tuk z mléka v keramických sítech.³³

Doba kamenná mimo Evropu

Evropský pohled, v němž doba kamenná plynule vede k bronzové a železné, nepopisuje svět. V Africe dělají archeologové rozdíl mezi Early, Middle a Late Stone Age a podle McBreartyové a Brooksové tu vznikají znaky moderního chování, jako jsou hroty, pigmenty a ozdoby, už před desítkami tisíc let.³¹⁴ Z Jebel Irhoudu pocházejí nejstarší kosti Homo sapiens, z Blomba rytý okr.¹¹¹⁴

V Austrálii pracovali lidé s kamennými nástroji nejpozději před 65 000 lety; na nalezišti Madjedbebe se našly brousky a nástroje s broušeným ostřím.²⁵ V Americe se podle studie z roku 2021 objevují otisky lidských stop v lokalitě White Sands v Novém Mexiku staré více než 21 000 let; datování ale vyvolalo diskusi.²⁶ V Číně se z jeskyně Xianrendong dochovaly střepy asi 20 000 let staré keramiky, což je důkaz, že nádoby nejsou vynálezem zemědělců.²¹ Na Sulawesi se malovalo před nejméně 45 500 lety.¹⁵¹⁶

Spory a otevřené otázky

• Kdo vyráběl nejstarší nástroje? Lomekwi 3 je starší než nejstarší doložené nálezy rodu Homo; autora neznáme a diskutuje se i o nástrojích z Dikika, které někteří badatelé připisují spíše šlapání zvířat;⁴⁵
• Kdy lidé ovládli oheň? Doklady z Wonderwerku a Gesher Benot Ya’aqov se liší o statisíce let a spor se vede o to, zda šlo o udržovaný oheň, nebo o využití přírodních požárů;⁷⁸
• Proč zanikli neandertálci? Nejpravděpodobnější je kombinace změn klimatu, malých populací, soupeření a míšení s moderními lidmi;¹²¹³
• Vznikla modernost náhle? Podle McBreartyové a Brooksové šlo o postupný proces v Africe, nikoli o „velký třesk“ v Evropě;³
• Byla zemědělská revoluce revolucí? Experimenty s pěstováním a sběrem divokých obilovin jsou starší než neolit o desítky tisíc let, takže jde spíš o dlouhý proces;³⁰
• Co přinesla migrace ze stepi? Genetické studie dokládají velký přísun stepního původu, ale jak a proč k tomu došlo, se vykládá různě.⁴¹⁴²⁴³

Mýty a nedorozumění

• „Lidé doby kamenné žili s dinosaury.“ Ne. Dinosauři (kromě ptáků) vyhynuli asi před 66 miliony let, nejstarší kamenné nástroje jsou staré asi 3,3 milionu let;⁴
• „Doba kamenná byla jen kámen.“ Ne. Lidé vyráběli také dřevěné zbraně, kostěné jehly, kožené oděvy a rostlinná vlákna, ale ty se dochovaly mnohem hůř;²⁹
• „Všichni žili v jeskyních.“ Ne. Jeskyně uchovávají nálezy lépe než otevřená krajina, proto o nich víme víc; lovci mamutů v Dolních Věstonicích žili na otevřeném tábořišti;²⁰
• „Doba kamenná skončila všude najednou.“ Ne. Konec závisí na tom, kdy se v dané oblasti objevil kov, a liší se o tisíce let;¹
• „Neandertálci byli hloupí a vyhynuli.“ Zjednodušení. Dnešní lidé mimo Afriku mají část neandertálské DNA a příčiny jejich zániku jsou složité;¹²¹³
• „Umění vzniklo náhle v Evropě.“ Ne. Doklady symbolického chování jsou z Afriky a Indonésie mnohem starší;³¹⁴¹⁶
• „Zemědělství bylo jasný pokrok.“ Zjednodušení. S ním přišel růst populace, ale také její propady a nové nemoci;³⁴
• „Keramika je vynález neolitu.“ Ne. Nejstarší keramika je z doby ledové.²⁰²¹

Kalendář doby kamenné: nejdůležitější události

• cca 3,3 mil. let před dneškem – nejstarší kamenné nástroje, Lomekwi 3;⁴
• cca 2,1 mil. let – nástroje na Sprašové plošině v Číně;⁶
• cca 1 mil. let – stopy ohně v jeskyni Wonderwerk;⁷
• cca 790 000 let – oheň v Gesher Benot Ya’aqov;⁸
• cca 315 000 let – nejstarší Homo sapiens, Jebel Irhoud;¹¹
• cca 300 000 let – oštěpy ze Schöningenu;¹⁰
• cca 77 000 let – rytý okr v jeskyni Blombos;¹⁴
• cca 65 000 let – člověk v Austrálii;²⁵
• cca 45 000 let – moderní lidé v Evropě;²⁴
• cca 41 000–39 000 let – vymírání neandertálců;¹³
• cca 26 000 let – keramické figurky v Dolních Věstonicích;²⁰
• cca 9700 př. n. l. – konec doby ledové, začátek mezolitu;²⁸
• cca 5500 př. n. l. – první zemědělci v českých zemích;³⁵
• cca 5000 př. n. l. – nejstarší tavba mědi, Belovode;³⁸
• cca 4500/4400 př. n. l. – počátek eneolitu v českých zemích;¹
• cca 2300/2200 př. n. l. – nástup doby bronzové a konec doby kamenné u nás.¹

Doba kamenná v číslech

• 3,3 milionu let – stáří nejstarších známých kamenných nástrojů;⁴
• přes 99 % – podíl doby kamenné na času, po který lidé vyrábějí nástroje;⁴
• 315 000 let – stáří nejstarších kostí Homo sapiens;¹¹
• asi 14 000 let – stáří pohřbu psa a lidí v Bonn-Oberkasselu;²⁷
• asi 150 – počet dlouhých domů dokumentovaných v Bylanech;³⁵
• asi 800 m – délka pásu neolitických těžebních jam v Jistebsku;³⁶
• přibližně 2300/2200 př. n. l. – konec doby kamenné v českých zemích.¹

Slovník pojmů

• paleolit – starší doba kamenná, doba lovců a sběračů;
• mezolit – střední doba kamenná, doba lovců po konci doby ledové;
• neolit – mladší doba kamenná, doba prvních zemědělců;
• eneolit – pozdní doba kamenná, doba měděná;
• mikrolit – drobná geometrická kamenná vložka složených nástrojů;
• pěstní klín – oboustranně opracovaný kamenný nástroj starého paleolitu;
• levalloiská technika – příprava jádra k odštěpení úštěpu předem určeného tvaru;
• pleistocén – geologické období doby ledové, do 11 700 let před dneškem;
• holocén – geologické období po poslední době ledové, v němž žijeme;
• systém tří věků – dělení pravěku na dobu kamennou, bronzovou a železnou.

Prameny a literatura

Pro české země je základem souhrnná monografie Archeologie pravěkých Čech 4: Eneolit (ed. Evžen Neustupný, Archeologický ústav AV ČR, 2008) o pozdní fázi doby kamenné, jednotlivé lokality popisuje Archeologický atlas.¹³⁶³⁷ Dějiny pojmů a systému tří věků popisuje Peter Rowley-Conwy v knize From Genesis to Prehistory.² Africkou perspektivu a spor o „moderní chování“ shrnuje studie McBreartyové a Brooksové.³ K nejstarším nástrojům a původu člověka slouží studie z Nature a Science uvedené v seznamu, ke genetice práce Wolfganga Haaka, Iñiga Olaldeho, Qiaomei Fu a Luky Papace s kolegy.^{4111222414243}